MUDr. Pavel Kukla se vědě a výzkumu v oblasti DNA věnuje již 5 let. Vynalezl nový způsob archivace DNA, který si získal velký zájem u porotců České inovace. Dostal se tam mezi 3 nejlepší inovace roku 2014 v České republice. Nová metoda je možností nejen pro státní správu, ale i pro každého jedince, který touží uchovat genetické informace pro široké možnosti, které nám rozvoj v této oblasti nabízí.
Genetika je tématem pro každého z nás. Jaké základní informace bychom měli o tomto odvětví znát?
Genetika a DNA jsou v současné době slova skloňovaná snad ve všech pádech a na všech informačních kanálech, počínaje televizními seriály v téměř mystikované podobě, až po velmi solidní informace zveřejňované ve vědeckých periodikách. To základní, co bychom si měli uvědomit je, že stojíme teprve na prahu poznání té nejdokonalejší biologické struktury, kterou kdy příroda do- kázala vytvořit. A že to podstatné nás a hlavně naše děti teprve čeká.
Co všechno si ve své genetickém kódu nosíme?
Bez nadsázky všechno. Od barvy očí až po například vlohy pro hraní na piáno. To „všechno“ jsme podědili po našich rodičích, trochu po prarodičích, něco málo po praprarodičích, kapku po praprapra… Jen polovinu z toho svého„všeho“ předáme svým dětem. To jsou zákony genetiky.
Z čeho všeho lze DNA (genetickou informaci) získat? Stačí jediný vlas?
Záleží na tom, co považujete za genetickou informaci. Pokud to, zda jste dnes jela tramvají číslo 9, stačí sejmout vzorek z madla příslušného vozu. Něco jiného je získat kompletní genetickou informaci se vším všudy. To umíme ze sliny, z krve nebo i z vašeho vlasu, pokud si ho ovšem vytrhnete i s kořínkem.
Jaké vzorky potřebujete odebrat pro nejpřesnější výsledky?
Nejlépe pár kapek krve. Nic bolestivého, ani zdlouhavého.
Co přesně definuje název haploskupina?
Určité místo v naší DNA se kupodivu prakticky nemění. Naopak se urputně přenáší celá staletí z jedné generace na druhou. Jednoduše řečeno, vaše haploskupina vám napoví, odkud pocházejí vaši velmi dávní praprapředci. Tak se můžete analýzou DNA dozvědět, že vaši vzdálení příbuzní pocházeli například z Mezopotámie.
Jaké předky jste objevil vy sám, když jste začal zkoumat své kořeny? Narazil jste na něco překvapujícího?
Trochu mě to zaskočilo. Pan doktor Vaněk, který můj genealogický test provedl, se mi svěřil, že nic obdobného dlouho neviděl. Prohledáním světových databází se nenašli žádní ani vzdálení příbuzní a moje haploskupina je prý v našich končinách ta nejméně frekventovaná. Tak vážně nevím, s kým se ta moje praprapra-babička zapomněla. (smích)
Máte nějaké statistiky o lidech žijících v České republice? Odkud mají kořeny nejčastěji a jaká haploskupina se zde vyskytuje nejméně?
Tak nejméně se vyskytuje asi ta moje. (úsměv)
Ne, vážně, frekvence jednotlivých haploskupin v různých lokalitách je snadno k dohledání kdekoliv na
internetu. Zkuste například stránky www.genetickagenealogie.cz.
Na jaké úrovni je u nás ve srovnání se zahraničím genetický výzkum?
U nás máme spoustu skvělých odborníků. Škoda jen, že tato informace ještě nepronikla mezi ty, kteří rozhodují o toku financí do výzkumu v tomto oboru. Zkrátka, dokud se budou za přestup fotbalisty platit miliony a na léčbu nádorových onemocnění pořádat veřejné sbírky, děje se v naší společnosti cosi nezdravého.
Jak dlouho a proč se genetice věnujete vy sám?
Genetika mě bavila již na lékařské fakultě. V posledních letech se však věnuji hlavně možnosti využití různých technologií v tomto oboru. S panem doktorem Vaňkem jsme vyvinuli technologii archivace kompletní DNA, která není závislá na použití mrazicích zařízení.
O jakých inovacích v tomto oboru můžete hovořit?
Výzkum v této vědní oblasti jde tak rychle, že cokoliv dnes nazvete inovací, bude v době vydání překonané. Však to znáte, minutu po půlnoci je dnešní chléb včerejší.
Jak máte v úmyslu naložit se svým objevem v oblasti genetického výzkumu?
Doposud používané metody archivace DNA zdaleka neumožňují to, co nabízí naše technologie, a proto bychom chtěli uvést náš objev co nejdříve do co nejširší praxe.
Text: Michaela Lejsková